Tohle mestecko nam doporucil ten pan ze Schweizu, na ktereho jsme narazili v Mae Salongu. Rikal, ze je moc pekne - no asi uz je to dlouho, co tady byl :-) cesta zacala tim, ze (kilo)metry, ktere jsme do Mae Salongu nastoupali jsme zase museli sklesat, takze chvilema jsme brzdili vsim, cim to slo :-D tim, ze jsme vyjeli brzo rano jsme meli dost mista na silnici a nebyl takovy provoz. Akorat moje pozadi uz nejak nemohlo sedet a prvnich 20 kilasku dost protestovalo :-D
Byla nam konecne zima, Mira se oblikl skoro do vseho, co mel s sebou, takze vypadal skoro jako eskymak :-) ale lepsi nez mit ze sjezdu omrzliny, ze. Je pravda, ze kdyz jsme zastavili, byl trochu jako v parniku, ale byl statecny.
Poprve jsme cerpali benzin v mistnim kramku, kde maji specialni pristroj (mame to natocene, video jako priloha casem). Pani to napumpuje a odpusti jak z odmerky pekne hadici primo do nadrze a muzeme jet dale :-) jo jeste jsme si koupili kilo mandarinek - jsou na pohled trochu jiny nez ty co zname z kramu, takovy "osklivy" (mozna protoze "kura citrusu neni chemicky osetrena"), ale chutove byly paradni. Dokonce jsme si i cestou davali cerstvy juice z mandarinek (mackaji to takovym mackatkem na cesnek, akorat ve vetsim provedeni :-) ) a ten byl take moc dobry :-) no a kilometry nam postupne ubihaly az jsme projizdeli mesteckem, ktere se nam vubec nelibilo, ale kilometrove odpovidalo cíli. Dokonce i cedule ktera nas mela navest k jeskyni se nechtela objevit.
Nakonec jsme zastavili na obed, ktery byl moc dobryyyy (polevka rekla bych vyvar s takovyma zelenyma listama i stonkama, nejspis celer, ale chcutove moc dobre, a pak klasicky ryze, maso a volske voko :-) a chlazena kola s brckem). Pan nam rekl, ze jsme odbocku k jeskyni prejeli asi o kilak a pul, tak jsme se pak vraceli a cedule sice byla, ale zastavena dalsim haraburdim, takze jako by tam vlastne nebyla :-) nastesti jsme se z toho oskliveho mesta dostali pryc a podle pruvodce jsme i nasli moc pekne ubytko, pokoj v bungalovu, vsude meli zeleno a dokonce jsme meli i bazeeen :-)
Odpolko jsme se sli podivat ke chramu a do jeskyne, kde jsme zaplatili 40 THB na hlavu na schodech, pak po nas pan chtel vevnitr 100 THB za dalsi vstup jako poplatek klasteru a dostali jsme pani pruvodkyni s lampou, ktera jak uz jsem psala umela jen zakladni anglicka slovicka nutna pro pruvodcovani v jeskyni :-) a to jeste tyhle pani pruvodkyne, co tu pracuji, jsou pani z vesnice a po prohlidce jim mame zaplatit za pruvodcovani :-D dali jsme ji 100 BHT, myslim ze za "how many kilometers has this cave?" "Watch your head, elefant" to snad bylo dost :-)
Druhy den dopoledne jsme jeste vyrazili "alespon vybehnout na kopec, kdyz uz jsme tady" k mensi jeskyni, kde nejsou zadni pruvodci s lampickama :-) sli jsme dzungli a chvilema jsme fakt meli pocit, ze jdem spatne, ale nakonec jsme i jeskyni a vlez do ni nasli (ovesili to oranzovyma praporama, Mira rikal ze asi nejaky mnich sel zpatky nahaty :-D), prosli jsme se tam a pokracovali zpatky, pac jsme museli do 12 vyklidit pokoj. Stihli jsme to i s vykoupanim (Mira v babzenu, ja ve sprse) a zas jme nasedli na plechoveho ore a dojeli cca 75 km do Chiang Mai, kde nasledovala dalsi honicka s casem, jak uz jste si nejspis precetli :-)
Byla nam konecne zima, Mira se oblikl skoro do vseho, co mel s sebou, takze vypadal skoro jako eskymak :-) ale lepsi nez mit ze sjezdu omrzliny, ze. Je pravda, ze kdyz jsme zastavili, byl trochu jako v parniku, ale byl statecny.
Poprve jsme cerpali benzin v mistnim kramku, kde maji specialni pristroj (mame to natocene, video jako priloha casem). Pani to napumpuje a odpusti jak z odmerky pekne hadici primo do nadrze a muzeme jet dale :-) jo jeste jsme si koupili kilo mandarinek - jsou na pohled trochu jiny nez ty co zname z kramu, takovy "osklivy" (mozna protoze "kura citrusu neni chemicky osetrena"), ale chutove byly paradni. Dokonce jsme si i cestou davali cerstvy juice z mandarinek (mackaji to takovym mackatkem na cesnek, akorat ve vetsim provedeni :-) ) a ten byl take moc dobry :-) no a kilometry nam postupne ubihaly az jsme projizdeli mesteckem, ktere se nam vubec nelibilo, ale kilometrove odpovidalo cíli. Dokonce i cedule ktera nas mela navest k jeskyni se nechtela objevit.
Nakonec jsme zastavili na obed, ktery byl moc dobryyyy (polevka rekla bych vyvar s takovyma zelenyma listama i stonkama, nejspis celer, ale chcutove moc dobre, a pak klasicky ryze, maso a volske voko :-) a chlazena kola s brckem). Pan nam rekl, ze jsme odbocku k jeskyni prejeli asi o kilak a pul, tak jsme se pak vraceli a cedule sice byla, ale zastavena dalsim haraburdim, takze jako by tam vlastne nebyla :-) nastesti jsme se z toho oskliveho mesta dostali pryc a podle pruvodce jsme i nasli moc pekne ubytko, pokoj v bungalovu, vsude meli zeleno a dokonce jsme meli i bazeeen :-)
Odpolko jsme se sli podivat ke chramu a do jeskyne, kde jsme zaplatili 40 THB na hlavu na schodech, pak po nas pan chtel vevnitr 100 THB za dalsi vstup jako poplatek klasteru a dostali jsme pani pruvodkyni s lampou, ktera jak uz jsem psala umela jen zakladni anglicka slovicka nutna pro pruvodcovani v jeskyni :-) a to jeste tyhle pani pruvodkyne, co tu pracuji, jsou pani z vesnice a po prohlidce jim mame zaplatit za pruvodcovani :-D dali jsme ji 100 BHT, myslim ze za "how many kilometers has this cave?" "Watch your head, elefant" to snad bylo dost :-)
 |
| Slečna / paní průvodkyně :-) |
Druhy den dopoledne jsme jeste vyrazili "alespon vybehnout na kopec, kdyz uz jsme tady" k mensi jeskyni, kde nejsou zadni pruvodci s lampickama :-) sli jsme dzungli a chvilema jsme fakt meli pocit, ze jdem spatne, ale nakonec jsme i jeskyni a vlez do ni nasli (ovesili to oranzovyma praporama, Mira rikal ze asi nejaky mnich sel zpatky nahaty :-D), prosli jsme se tam a pokracovali zpatky, pac jsme museli do 12 vyklidit pokoj. Stihli jsme to i s vykoupanim (Mira v babzenu, ja ve sprse) a zas jme nasedli na plechoveho ore a dojeli cca 75 km do Chiang Mai, kde nasledovala dalsi honicka s casem, jak uz jste si nejspis precetli :-)
 |
| Cesta byla vskutku zajímavá :-) |
Žádné komentáře:
Okomentovat